o architektuře
... tak serveArch není zastáncem žádného směru, školy či architektonického stylu.
Důvod je prvně velmi prostý, žádný styl nemůže vyhovět všem, každému místu a každému účelu a smyslu. Iniciátoři serveArchu jsou toho mínění, že pokud má být architektura službou lidskému bydlení, pak tatáž architektura nejenom, že nemůže mít nijaký styl, nýbrž nemůže podléhat jakémukoliv diktátu jakékoliv teorie, jakýchkoliv idejí, jak kolegové architekti rádi říkají. Architektura neslouží idejím, architektura by měla sloužit lidskému bydlení a tedy i lidském životu. A to vždy tak určitě, tedy konkrétně, jak je jen možným a dosažitelným.serveArch nechce a nemůže být ani teoretickým časopisem ani zábavným magazínem, takže tato letmá poznámka by asi měla bohatě postačovat.Jistě, jeden má rád holky a jiný zase vdolky a architekt zde není od toho, aby komukoliv nabízel, co má či nemá mít rád, co má chtít a o čem si má myslet, že potřebuje. Pokud některý ze stavebníků bude chtít bydlet ve skleněné krabici s ocelovými žebry, tak není důvodu mu nevyhovět, i když se mu totéž architekt pokusí korektně vymluvit a v případě realizace takové stavby z toho nebude mít nijakou radost. Ale i pro nás platí, že náš stavebník je náš pán - on určuje, jakou stavu mít chce a jakou ne.Ale znovu vážněji. Dle našeho mínění zde architekt není ve své službě proto, aby tvořil z nějaké ideje, nýbrž právě a jen proto, aby pomohl uvést v soulad bydlení individuálního konkrétního stavebníka (lhostejno zda jednotlivce, dílčího společenství, obce či instituce) v soulad s místem stavby, a tedy i společenstvím této stavby, tak, aby toto bydlení mohlo ve svém možném toku náležitě být - to je jeho zadáním a ctižádostí. A i stavebník by si měl tohoto být vědom, protože bez tohoto vědomí, nemůže architekt svému úkolu dostát. To, zda se toto zadání podařilo vyplnit, může ukázat zase a jen stavebníkovo bydlení samo, jako událost, děj a zážitek.
o firmě
... jsou důležité vždy až na prvním místě, a neříká se to určitě marně.
...
serveArch by měl zprvu být jen volnějším sdružením fyzických osob, jak se říká, a jejich původně nezávislých prací a služeb, samozřejmě při zachování určitých dohod a pravidel. Je nám ovšem více než jasným, že dříve či později bude muset nabýt nějaké pevnější a čitelnější formy podniku, ať z důvodů organizačních, ekonomických či právních - tato práce nás ještě ve většině čeká. Prozatím je držitelem domény a tedy celého projektu slečna Jana Krkošková.
Jistou výhodou by ovšem ve srovnání měla být poněkud méně obvyklá vnitřní firemní kultura, kterou pro serveArch chystáme. Tedy taková firemní kultura, která by co nejlépe odpovídala a vycházela vstříc charakteru a obsahům práce, které má tato firemní kultura sloužit a rozvíjet ji. Jde nám přeci prvně o autentickou tvořivou práci architektů a všech jejich spolupracujících kolegů, a to bez ohledu na jejich pracovní-profesní situaci a konkrétnější zaměření. Běží nám na jedné straně o pružnost, co nejdůslednější nezávislost, avšak na straně druhé o efektivitu, eliminaci zbytečných ztrát a odstranění nadbytečných prvků a zprostředkování. Chceme-li se věnovat "menší" architektuře, pak tomu musí být uzpůsobeny jak vnitřní pravidla tak rozvrh a běh práce.
o webu
...
... je prozatím prozatímním - hledáme vhodné profesionály, kteří by nám pomohli uvést ho do většího souladu s našimi představami. Rádi bychom, aby byl v celku technicky aktivním, na dostatečné bezpečnostní úrovni, aby byl přívětivým k různým druhům zařízení a běžel s potřebnou rychlostí a odezvou. Tedy ve výhledu je v tomto místě práce více než dostatek.
Zatím je web rozdělen na dvě části, na první, jež je pasivní a bude obměňována jen občas dle potřeby a událostí, i když časem by se mohla utvořit jistá periodicita. Aktivní blog, jež zatím tvoří část druhou, bude příhodným k okamžité komunikaci veřejnějšího charakteru. Soukromější komunikaci zatím jistě ponecháme na emailové prostředkování či telefonickém spojení, ovšem časem (snad co nejdříve) bychom připravili, v kontextu celistvějšího systému, separátnější a diskrétnější zákaznickou část pro on-line komunikaci.
Blogová část by zatím měla nabízet nejenom celou řadu informací, ale i možnost věcného rozhovoru, letmé porady a doporučení. Rovněž by měla nabídnout širší a časem postupnou informaci o jednotlivých projektech až k realizaci, tedy jednotlivé příběhy staveb, a možnost rozhovoru nad nimi. A nakonec by neměla chybět rubrika pro řekněme lehčí rozhovor nad volnějšími tématy jak pro naše klienty tak pro volné návštěvníky, do kterých redakce nebude nijak, v mezích slušnosti, zasahovat. Přemýšlíme i o tom, zda neposkytneme čtenáři možnost u nás zveřejnit svou původní poznámku na relevantní téma. Uvidíme, vše je v zásadě možným.
O serveArchu
...
serveArch není a nemá být jakýmkoliv tradičním ateliérovým serverem či stránkami, tedy nejde o stránky jednoho ateliéru či možná sdružení ateliérů. Pokud tedy nalezneme kolegy architekty, kteří se rozhodnou s námi volněji či úžeji spolupracovat, pak je zcela lhostejným, zda již vedou svou práci ve svém ateliéru či nikoliv. Ovšem pokud by se rozhodli ke spolupráci užší, pak toto jistě předpokládá určitou shodu a pravidla, která by musela být držena - intenzivnější spolupráce vždy vyžaduje určité a nutné omezení nezávislosti. Říkáme-li, že architektura je služba, pak je nejenom prvně službou stavebníkovi a klientovi, ale v druhém i architektovi a tedy i architektuře. Ale máme-li nabídnout stavebníkovi službu v určitém způsobu, kvalitě a stylu, pak je spolupracovníky třeba pečlivě hledat a zaručit se za ně, což jistě není jednoduché zadání a jsme si toho vědomi.
V druhém rázu však neběží jen o stránky architektů, zdaleka ne. Stejnou službu, kterou by měly vykonávat pro architekty, by měl plnit kolegům řemeslníkúm a stavebně-technicky orientovaným odborníkům. Naši kolegové řemeslníci a technici jsou přeci těmi, jejichž práce jakýkoliv dům uskutečňuje, a tudíž jsou z hlediska stavebníka a klienta často prakticky významnějšími a citelnějšími, než je architektův návrh sám. Ani tito by svou možnou spoluprací neměli ztrácet svou nezávislost přes míru, tedy tak, aby to přesahovalo potřebu věci.
serveArch by tak měl mít i určité (nic není a nemůže být zadarmo, samozřejmě) obchodní rozměry, které je třeba časem propracovat a uvádět v život. Ale zase jenom tak, aby toto věci napomáhalo, nikoliv jí jakkoliv překáželo a hatilo ji.
