Architektura neslouží idejím, architektura by měla sloužit lidskému bydlení a tedy i lidském životu. A to vždy tak určitě, tedy konkrétně, jak je jen možným a dosažitelným. :-)

Jistě, jeden má rád holky a jiný zase vdolky a architekt zde není od toho, aby komukoliv nabízel, co má či nemá mít rád, co má chtít a o čem si má myslet, že potřebuje. Pokud některý ze stavebníků bude chtít bydlet ve skleněné krabici s ocelovými žebry, tak není důvodu mu nevyhovět, i když se mu totéž architekt pokusí korektně vymluvit a v případě realizace takové stavby z toho nebude mít nijakou radost. Ale i pro nás platí, že náš stavebník je náš pán - on určuje, jakou stavu mít chce a jakou ne.

Ale znovu vážněji. Dle našeho mínění zde architekt není ve své službě proto, aby tvořil z nějaké ideje, nýbrž právě a jen proto, aby pomohl uvést v soulad bydlení individuálního konkrétního stavebníka (lhostejno zda jednotlivce, dílčího společenství, obce či instituce) v soulad s místem stavby, a tedy i společenstvím této stavby, tak, aby toto bydlení mohlo ve svém možném toku náležitě být - to je jeho zadáním a ctižádostí. A i stavebník by si měl tohoto být vědom, protože bez tohoto vědomí, nemůže architekt svému úkolu dostát. To, zda se toto zadání podařilo vyplnit, může ukázat zase a jen stavebníkovo bydlení samo, jako událost, děj a zážitek.